Kdo jsem

Jmenuji se Vladimíra Valentová, ale všichni mi říkají Valee. Jsem tvořivá duše, která se věnuje umění různou formou už od útlého věku. Tancování a hrání divadla mě provází celý život, stejně tak kreslení a malování, zejména tužkou nebo úhlem. V první polovině života jsem svoji kreativitu vyjadřovala skrze taneční interpretaci a divadelní umění. Na samotné malování přišel čas až v průběhu let. Vždy jsem věděla, že budu malovat, jenom jsem nevěděla, kdy se tomuto umění budu věnovat naplno.


Proč maluji

Miluji barvy, obrazy a jejich různorodost. Malování je pro mě terapií, kdy se ponořím do tvořivosti a barev, abych pak mohla vidět svůj vnitřní svět zachycený na plátně. Pomáhá mi uklidnit myšlenky a dát jim řád. Někdy se jen tak zastavím a žiji v přítomném okamžiku tady a teď. Co je pro mě však ještě cennější, je radost, kterou může moje tvorba přinést někomu jinému. To je dar, za který každý den děkuji.

Své abstrakty záměrně nepojmenovávám, dávám tak prostor fantazii jejich novým majitelům. Ať si je pojmenují přesně podle sebe, ať si je otočí a pověsí dle vlastního pocitu a vnímání. Aby se při pohledu na obraz cítili příjemně, aby jim vyprávěl jejich příběh.

Moje cesta k malování

Chuť tvořit se ve mně nejvíce nahromadila během druhé vlny covidu na přelomu roku 2020/2021, jelikož jsem nemohla tančit
a sebe vyjádřit se. Proto jsem si nakoupila akrylové barvy, plátna a začala malovat. Jen tak, bez očekávání. Hrála jsem si s barvami, a obrazy v hlavě doplněné emocemi jsem přenášela na plátno. Dělalo mi to ohromnou radost, cítila jsem obrovské naplnění. 

Přátelům se obrazy natolik líbí, že některé již zdobí jejich domovy a také se mě nepřestávali ptát, kdy svá díla zveřejním.
A tak slovo dalo slovo, a společnými silami jsme se dopracovali
k prezentaci mé práce. Splnil se mi tajný sen.

Kde čerpám inspiraci

Inspiraci čerpám ze světa kolem. Stále se vzdělávám, hledám nové techniky, sleduji různé malíře, chodím na výstavy a vernisáže. 

Nejlépe to vystihuje citát z knihy "Kraď jako umělec", autor Austin Kleon:

" Kam na ty nápady chodíte? Poctivý odpovídá: Kradu je."

"Jak se tedy umělec dívá na svět? Nejdřív musí zjistit, co stojí za krádež a pak se posune k vlastní tvorbě…" strana 13 😊

Číslo 13 mě provází celým životem, proto ho najdete i v mém logu. Jako dítě i jako dospělá jsem bydlela na adrese č. 13, byla jsem třináctá v třídní knize, a na vysokou školu mě přijali jako třináctou v pořadí. Když jsem si zakládala e-mailovou adresu, nejbližší volné číslo k mému jménu bylo 13. Když vidím číslo 13, vím, že jsem na správné cestě.